Středa, 20 listopadu, 2024
Domů Aktuality Letos bude v Berouně položen Stolperstein i za Kláru Benešovou

Letos bude v Berouně položen Stolperstein i za Kláru Benešovou

V loňském roce se podařilo realizovat první etapu Stolpersteinů – Kamenů zmizelých v Berouně. Postupně představíme medailonky dalších šesti židovských rodin, jejichž pamětní kameny financovali soukromí dárci z Berouna a budou instalovány v roce 2024.

Rodina Benešova

V roce 2023 jsme zveřejnili medailonek rodiny Friedovy, s níž má rodina Benešova mnoho společného – obě totiž obchodovaly v domech na berounském hlavním náměstí s vydělanými kůžemi a tudíž se jednalo o konkurenty. Na rozdíl od majetnějšího Frieda se židovští novomanželé Bohumil Beneš (1875) s manželkou Klárou (1874) přistěhovali do Berouna již roku 1899, a to z jižních Čech. Svatbu se nechali vystrojit v pražské synagoze a hned druhý den odjeli do svého nového bydliště, středočeského Berouna. Následujícího roku se jim narodila dcerka Hilda a živnost šla oběma vcelku dobře, i přes Friedovu konkurenci.

Pořídili si menší dům čp. 76/I a hypotéku se jim podařilo rychle splatit a ještě něco našetřit, protože měli jen jednoho potomka. Ostatně praxe mnohočetných rodin na přelomu století rychle končila, minimálně ve středostavovských měšťanských rodinách. Dcera Hilda si díky tomu coby jedináček mohla vybírat v lepší společenské kategorii a rodiče nezklamala. Nejenže využila nastupující ženské emancipace a stala se jednou z prvních studentek berounského gymnázia, ale také vystudovala na přírodovědecké fakultě v Praze farmacii. Hned po ukončení studií se provdala za magistra farmacie Ferdinanda Bešťáka z Kladna, který promoval spolu s ní. Vzápětí se jim roku 1925 narodila dcera Zdeňka.

Hilda s manželem čtyři roky po narození potomka koupili starobylou hořovickou lékárnu na náměstí U černého orla, které je v provozu dodnes. S nastupující hospodářskou krizí pomalu končilo i rodinné štěstí Benešových a jejich dcery. Nejprve v roce 1936 předčasně zemřel na anginu pectoris otec Bohumil Beneš, kterému se sice podařilo nashromáždit velmi slušné jmění, jež ukládal do akcií a dluhopisů, ale zaplatil za to podlomeným zdravím. Po nacistické okupaci Československa se Bešťákovi rozvedli. Co bylo důvodem, se můžeme jen dohadovat, zřejmě šlo o dohodu v zájmu ochrany dítěte, protože Hildin manžel nebyl Židem.

V každém případě se tak stalo v době platnosti norimberských rasových zákonů a rozvodem árijského manžela ztratila jeho židovská manželka částečnou právní ochranu. V roce 1942 tudíž musela odjet do Terezína, a to z Prahy, jelikož v té době už nebyla občankou Berouna. Takřka vzápětí pak dalším transportem byla převezena do vyhlazovacího tábora Osvětim. Už se nikdy nevrátila. Stejně jako její osamocená matka. Nacisté jí obrali o dům a několikasettisícový majetek, a tak se roku 1940 odstěhovala do hořovické lékárny Dr. Bešťáka. Transport do Terezína musela absolvovat již v lednu 1942 spolu s některými dalšími hořovickými Židy a v říjnu téhož roku následovala poslední cesta tzv. stařeckými transporty do Treblinky ve východním Polsku. Šlo o likvidační transporty, kdy nacisté budoucí oběti zabíjeli bezprostředně po příjezdu v komorách oxidem uhelnatým, pokud ovšem po několikadenní cestě vůbec zůstali naživu. Jejich těla se spalovaly na roštu v obří jámě.

Možná matku i dceru v posledních chvílích hřála naděje, že jejich dcera a vnučka přežila – a to se skutečně stalo. Jako halbjude, tj. poloviční Židovka podle rasových zákonů, přišla na řadu až ke konci války. Do transportu ale nenastoupila. Skrývala se kdesi na Hořovicku, zatímco její otec, který úkryt zařídil, nadále provozoval hořovickou lékárnu. Později již jako provdaná Zdeňka Jedličková, vystudovala stejně jako její matka, farmacii a nejen to. Dosáhla univerzitní docentury v oboru farmakologie a mikrobiologie. Její otec Ferdinand Bešťák přišel o rodinnou lékárnu v Hořovicích a od roku 1951 si užil šestiletou komunistickou péči v nejhorších kriminálech za smyšlenou ilegální protistátní činnost. Tak se v jediné rodině během pouhého desetiletí projevily ty nejhorší důsledky obou diktatur, které v minulém století strašlivě poznamenaly tisíce podobných rodin.

Jiří Topinka, Státní okresní archiv Beroun

Poznámka: Pokud se chcete do projektu Berounské stolpersteiny zapojit, kontaktujte nás na e-mailu: tm@muberoun.cz. Stačí zaslat jméno vybrané osoby, datum narození a místo posledního berounského bydliště. Seznam všech berounských Židů, kteří nepřežili holocaust, najdete na www.mesto-beroun.cz v záložce O Berouně/Berounské stolpersteiny.

Kameel Machart
redakce Berounského regionu

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Tereza Boučková v knihovně vzpomínala na život před a po Sametové revoluci

Spisovatelka (a skorosousedka ze Záhrabské u Vráže na Berounsku) Tereza Boučková přišla ve čtvrtek 14. listopadu 2024 do Městské knihovny Beroun připomenout dobu před...

Zažijte originální gospelový koncert v Berouně

V neděli 1. prosince se od 15:00 uskuteční v Berouně benefiční koncert MARANATHA GOSPEL CHOIR. Profesionální pěvecký sbor zazpívá vlastní i převzaté písně od amerických umělců. Veškerý výtěžek z...

Čerti s Mikulášem přijdou za dětmi do Koněprus

V peklo s čerty i Mikulášem se na přelomu listopadu a prosince změní tři zpřístupněné jeskyně – Výpustek ve Křtinském údolí v Moravském krasu,...

Berounská autorka Hana Hrabáková vypravila ke čtenářům již 10. díl své povídkové řady

V úterý 5. listopadu proběhl v berounské městské knihovně křest knížky Povídky ke kávě berounské autorky Hany Hrabákové. Kniha tentokrát nese podtitul "Jak přežít...

Na vernisáži Talichův Beroun objektivem Pavla Palusky pokřtíme komunitní pianino v knihovně

Přijďte zavzpomínat na 42 ročníků Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun prostřednictvím reportážních fotografií Pavla Palusky, který je s festivalem spojen již od roku 1985,...

Po stopách pěvecké legendy Marie Antonie Gärtnerové

 Maria Antonie Gärtnerová se narodila 16. října 1877 ve Zdicích u Berouna, kde byla 28. října v kostele Narození Panny Marie také pokřtěna. Dětství...

Samhain na zámku Nižbor – živí se setkají s mrtvými v rytmu dobré hudby

Oslavy keltského svátku Samhain propuknou jako tradičně na zámku Nižbor na konci návštěvnické sezóny. Letošní datum oslav vyšel na 19. října. Nejen oslava setkání...

Obrazy a grafiky berounských autorů jsou k vidění v pražském Faustově domě

Pod názvem Až na kost je možno v pražské galerii ve Faustově domě (Karlovo náměstí 40) zhlédnout obrazy a grafiky berounských autorů Tomáše Šmejkala,...