Arnoštka Farkačová, Fr. Anger a František Desátý, jak mu prý žertem říkali přátelé. To vše jsou jména spisovatele Františka Xavera Svobody. Pod prvně uvedenými zveřejňoval básně ve Sládkově Lumíru. Nebyl však jen básník. Napsal nemálo románů a divadelních her, které posloužily i jako předloha řadě úspěšných filmů.
F. X. Svoboda se narodil 25. října 1860 v Mníšku pod Brdy. Otec Antonín byl úspěšný obchodník s dřívím. Když však v Mníšku založil první strojní závod, zkrachoval. Roku 1875 se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec provozoval obchod s uhlím a dřívím. František vystudoval reálné gymnázium v Ječné ulici, ale následné studium strojního inženýrství nedokončil. Stal se úředníkem a zajistil si tak obživu a dostatek volného času na psaní.
V životě zůstal věrný rodnému kraji, kam se rád vracel a odkud čerpal inspiraci pro svou literární tvorbu. Většina jeho románů se odehrává v Praze nebo v Mníšku. Ohlas vzbudil např. Rozkvět – šestidílná románová kronika s autobiografickými prvky vyprávějící o několika generacích podbrdského rodu. Autobiografický je také vzpomínkový výbor Světla života. Kniha obsahuje autorovy vzpomínky, povídky, črty i některé jeho verše. Z divadelních her stojí za zmínku Poslední muž. Příběh o despotickém otci rodiny byl hned dvakrát zfilmován. Poprvé v roce 1934 s Hugo Haasem v hlavní roli a následně o 13 let později pod názvem Poslední mohykán s Jaroslavem Marvanem.
Roku 1890 se Svoboda oženil se spisovatelkou Růženou Čápovou. Manželka měla svůj společenský salon, který navštěvovali osobnosti z literárního i výtvarného prostředí (např. Antonín Sova, Vilém Mrštík, F. X. Šalda,…). Manželství bylo bezdětné. Po manželčině smrti roku 1920 se Svoboda opět usadil v Mníšku. Ve 30. letech si nechal postavit vilu v Kamenném (nad železniční tratí z Mníšku do Čisovic).
Ještě za Svobodova života byla na jeho rodný dům č. 23 v Pražské ulici umístěna pamětní deska, bylo po něm pojmenováno hlavní mníšecké náměstí a do parčíku byl umístěn pomník. Ten byl sice v 50. letech odstraněn a poškozen, ale roku 1969 byl znovu vztyčen před kostelem. Je zřejmé, že Svoboda byl ve své době uznávaným autorem, kterého si v Mníšku velmi cenili.
Zemřel 25. května 1943 v Praze. Pohřben je na vyšehradském Slavíně.
Pamětní deska na rodném domě F. X. Svobody (Zdroj: Zprávy z Mníšku.cz). 
Rodný dům F. X. Svobody v Pražské ulici (Zdroj: Fričová. Básník domova, 1930).
Zdroje:
- FRIČOVÁ, Maryna. Básník domova: jubilejní portret F. X. Svobody. V Praze: Nakladatelství Jos. R. Vilímek, 1930. 137 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh.
- KÁLMÁN, Libor. Před 160 lety se narodil spisovatel F. X. Svoboda. Zprávy z Mníšku.cz [online]. 25. 10. 2020. Dostupné z: https://www.zpravyzmnisku.cz/aktuality/pred-160-lety-se-narodil-spisovatel-f-x-svoboda/
- Rodný dům F. X. Svobody – mníšecký místopis. Zprávy z Mníšku.cz [online]. 10. 10. 2020. Dostupné z: https://www.zpravyzmnisku.cz/historie/rodny-dum-f-x-svobody-mnisecky-mistopis/
- SOUČEK, Karel. Svobodovo dílo čítá osmdesát svazků. Mladá fronta Dnes, 1998, 9(180). Příl. Střední Čechy Dnes, s. 4. ISSN 1210-1168.
- SVOBODA, F. X. a ŠPIČÁK, Josef, ed. Světla života. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1968. 414 s.
