Prakticky po celý rok 2023 se v bavorském Mnichově bude konat festival s názvem Flower Power. Kunsthalle, kulturním dům Gasteig, mnichovská botanická zahrada a Přírodovědné muzeem Mnichov se rozhodly uspořádat akci pro metropoli a okolí, které se bude konat v průběhu všech ročních období, jak vyplývá z popisu záměru na webových stránkách. Na základě komplexního významu květin pro lidský život, jakož i na základě témat města, přírody a kultury, jsou zváni hosté nejen z těchto oblastí, ale i oblastí vzdělávání, jakož i velké společnosti, sdružení a aktéři, kteří mají vztah k cestovnímu ruchu, aby se spolupodíleli na výstavách, diskusích, divadelních představeních, koncertech, čteních, konferencích, happeninzích, procházkách městem, komentovaných prohlídkách, workshopech. Kunsthalle u této příležitosti uspořádala výstavu ke kulturní historii květin s názvem Flowers Forever. Květiny v umění a kultuře. Od února do října 2023 bude Mnichov tak říkajíc v květinovém opojení.
I mnichovské České centrum se stalo součástí festivalu. Rozhodlo se však prozkoumat nejen krásná, ale i tak trochu tajemná a možná i nebezpečná zákoutí přírody. Dne 26. ledna byla v Českém centru otevřena výstava berounského rodáka Daniela Kreissla, kterého můžeme označit jako fotografa přírody, květin nevyjímaje. Kdo jste pravidelnými návštěvníky kulturních akcí, viděli jste jeho fotografické práce na sklonku roku 2021 v berounské Duslově vile, kde vystavoval společně se svým otcem, anebo jste mohli navštívit na začátku roku 2022 jeho samostatnou výstavu v Týnské kavárně v Praze.
Proč je to právě on, který reprezentuje naši republiku v rámci festivalu? Odpovědí není jen tematizace květin, květů a nejrůznějších dalších přírodních formací jako spletí kořenů a větvoví. Odpověď najdeme ve způsobu, jakým Kreissl se svými motivy zachází. Pomocí zrcadlení vytváří struktury, které nejsou nepodobné bohatým klenbám katedrál pozdní gotiky. Zvětšené na velký formát přenášejí diváka do jiného světa i času. Nechávají ho myslet například na svatou Barboru v Kutné hoře, na svatého Petra a Pavla v Brně, na svatého Václava v Olomouci, ale hlavně na Katedrálu svatého Víta na pražském Hradě. Stávají se symbolem naší země, na jejímž území je gotická architektura velice bohatě zastoupena. Poetickým způsobem tak vypovídají o našich dějinách a dějinných událostech. Cyklus „Katedrál“ zaujímá ústřední místo v prostoru výstavní galerie. Je jeho srdcem stejně tak, jako je katedrála na Pražském hradě srdcem České republiky. Podobnost mezi zrcadlícími se motivy přírodnin ve fotografiích Daniela Kreissla s katedrálami tkví pravděpodobně ve faktu, že vychází ze stejného principu. Jedná se o pravidla matematiky a geometrie.
V těchto fotografiích však nehledejme pouze vážnost, majestátnost a možná i lehký patos, jak by se mohlo zdát z předchozích řádků, ale najdeme v nich také vtip a humor. Pozornost na výstavě totiž ihned upoutá „medvěd zvedající činku“, který se konstituuje z růžových květů sakury, ze kterých dýchají asijské estetické představy o krásném. Vskutku světlý představitel mota celého festivalu. Ze stejného motivu drobných růžových kvítků vychází další fotografie, avšak, jak si pozorný divák jistě všimne, ve středu obrazu číhají ostré zraňující zuby, či tlama hrozící nebezpečím.
Zrcadlením struktur vznikají nejen věci milé, groteskní, ale i děsivé. Mohou jimi být různá strašidla, monstra, démoni, či přírodní božstva. Vznik víry v démony souvisí s magickým pojetím světa, zejména projekcí strachu do různých přírodních jevů, tedy s personifikací či animizací. Také ve slovanské mytologii jsou démoni nižší entity, které jsou spojeny především s přírodními jevy. Tím se dostáváme ještě dále do historie, k mýtům a legendám a naší pohanské minulosti. S tématem korespondují i fotografie Zkamenělého pastýře, největšího menhiru u nás, a pohledy na posvátné duby.
Kromě těchto symetrií ukazuje fotograf i symetrie vlastní přírodě, ať už v podobě přirozeného zrcadlení na vodní hladině, nebo v podobně motýlích křídel kombinovaných s minerálem labradorit. Kreissl tím vytváří netušené spojnice, avšak motýlí křídla ani kameny nejsou od sebe tak vzdáleny, jak by se na první pohled mohlo zdát, pokud je posuzujeme z estetického hlediska, jak popsal ve svých spisech francouzský filosof Roger Caillois, člen surrealistické skupiny. Obloukem se tak dostáváme ke Kreisslovu prvotnímu východisku, surrealismu, jehož principy ve svých fotografiích uplatňuje dodnes. Přesvědčí nás o tom třeba houba, která díky svému zabarvením vypadá, jako by překročila hranice nadskutečna, ale která je ve své existenci překvapivě pravdivá. Kreissl se projevuje také jako fotograf-malíř, jelikož klade velký důraz na barevný kolorit svých prací. Pracuje s barevným nasvícením, jež někdy obraz posouvá do pastelových, jindy do sytých výrazných tonalit. Tím přibližuje fotografii k dílu malířskému.
Současně se Kreissl snaží svojí tvorbou odpovědět na otázky: Jakou úlohu má hrát fotografie v dnešním světě? Kdo je vůbec fotografem, když prakticky každý má fotoaparát ve svém smartphonu a kdykoliv může zaznamenat cokoliv? Žijeme totiž v době, kdy se na jedné straně fotografie devalvuje, je všudypřítomná, a díky programům jako je photoshop ztrácí svoji věrohodnost. Zároveň se ale stává na sociálních sítích hlavním komunikačním prostředkem na úkor slova. Obrazy jsme ovládáni a současně vytváříme i obrazy své vlastní reality. Fotografiemi dokonce vytváříme i svoji vlastní identitu navenek, pro své „přátele“ či „followery“. Asi nezbývá než konstatovat to, co platí pro všechna umělecká díla bez rozdílu. Umění musí mít „něco navíc“, přidanou hodnotu, která činí umění uměním. A právě do této kategorie spadají i fotografie Kreisslovy.
Na vernisáži promluvila ředitelka Českého centra Mnichov paní Mgr. Blanka Návratová. Hudebně večer doprovodila Kateřina Stegemannová, berounská rodačka žijící v Mnichově, kterou budete nejspíše znát pod jejím dívčím jménem Izbická, společně s hudebníkem Václavem Salvetem.
Pokud je pro vás cesta do Mnichova příliš dlouhá, v druhé polovině roku předvede Kreissl svoji fotografickou tvorbu v zámecké galerii v Hořovicích. Tato výstava bude zajímavá nejen tím, že se bude jednat o výstavu třígenerační. Daniel Kreissl totiž vystaví své práce společně s díly svého otce Jiřího, ale úplně poprvé také s díly svého dědy Miroslava Hořického, jehož malby budou na veřejnosti prezentovány poprvé od jeho smrti v roce 1980.
Eva Čapková
