Paní Mgr. Marie Holečková dlouhodobě úspěšně působí jako známá berounská nakladatelka, fotografka a spisovatelka. Její fotografie doplňují a zdobí mnoho knih celé řady známých spisovatelů. Jmenovitě knihy o Berouně a jeho okolí výrazně přispívají k propagaci našeho města nejen v našem regionu, ale i v celé republice. Například mě docela překvapilo, když v knihkupectví v Novohradských horách nám prodavačka doporučovala její knihy věnované netradiční turistice. Vedle přípravy a psaní knih, kterých má na svém kontě již více než sto, se podílí také na přípravě Berounské akademie, jež v roce 2022 dovrší už devět let úspěšné vzdělávací a poznávací činnosti a také na organizování besed cyklu Setkání s autory, které máte rádi. Po zásluze se proto v roce 2017 stala držitelkou Ceny města Beroun.
Maruško, vím, jak máš široký záběr činností. Čemu věnuješ nejvíce sil a času?
To je dáno především mou profesí, takže samozřejmě knihám. Snažím se vydávat takové knihy, které lákají lidi putovat krajinou. Do míst, kde zůstaly stopy dávné historie, skryté studánky, mohutné balvany, kapličky, ale i drobná boží muka.
Konkrétně jakou knihu připravuješ právě teď?
Letošní krásný podzim nabídl fotografům a obdivovatelům podzimní krásy stromů a alejí velké možností pořídit nevšední fotografie. A to jsem přivítala při přípravě nové knihy, kterou bych ve spolupráci s organizátorkami celostátní soutěže Alej roku společnosti Arnika ráda vydala na jaře příštího roku. Aleje mi učarovaly – když jsem se probírala množstvím nádherných fotografií vítězných alejí, které během deseti ročníků této soutěže představují poklady naší krajiny – uvědomila jsem si, že si zasluhují jak obdiv, tak především ochranu. Navíc v letošním 11. ročníku soutěží o titul i nové berounské stromořadí Alej pro Talichovku. To bylo vysazené před rokem úsilím jak občanů, města, tak i zásluhou iniciativy spolku Berounská zeleň. Pomáhali i žáci a učitelé gymnázia Joachima Barranda, před jehož rozlehlou budovou na jaře rozkvetly desítky růžových květů.
Žádala jsi město o grant na novou knihu. O čem to bude a kdy kniha přibližně vyjde?
Měla by vyjít do podzimu příštího roku a bude věnovaná městu Berounu. Kniha bude mapovat tak zvaná „bílá místa“ našeho města a blízkého okolí. Nevěříte? Zkuste uhodnout, kde přímo v centru se skrývá malebná barokní kaplička či lesík vzrostlých stromů. Kde se těžil „berounit“ a kde v centru před třemi staletími ukazovaly sluneční hodiny berounským měšťanům čas? Takových a mnoha dalších bílých míst bychom se chtěli společně s Otomarem Dvořákem a taky s tebou dotknout a nabídnout místním ale i návštěvníkům objevovat skryté krásy a pozoruhodnosti našeho pěkného města a berounského regionu.
Co tě přivedlo na myšlenku vydat takovou knihu?
Když tě něco zajímá, tak tě to žene dopředu. Hnací silou je odhalit tajemství. Bez tajemství a bez záhad by život ztratil sůl. A záměrně říkám ukázat pozoruhodnosti také místním, protože, když někdo žije dlouho v jednom místě, přehlíží třeba i významné zajímavosti, které naopak mohou návštěvníkům padnout do oka.
Mimochodem jsem si vzpomněl, že díky tobě má Beroun ve vesmíru svou planetku. Jak to tenkrát bylo?
Jednoduše. Paní Lenka Kotková z ondřejovské hvězdárny objevila novou planetku. Mě napadlo, že by bylo pěkné ji pojmenovat po našem městě. S paní Kotkovou jsem se na tom tehdy dohodla a astronom Jiřím Grygar vymyslel název, aby splňoval přísná mezinárodní pravidla – planetka nese jméno Berounurbi, což je v překladu: Městu Berounu.
Vůbec jsi nezmínila Berounskou akademii?
Berounská akademie v příštím roce uzavírá devět let své doufám úspěšné existence. Zájem o akce je zatím setrvalý a to přesto, že v době covidu improvizujeme a vedle živých akcí připravujeme i videozáznamy besed a výletů. A do poslední letošní lekce Berounské akademie jsme vcelku úspěšně zařadili takovou malou ochutnávku z té připravované knihy Bílá místa Berounska. Rok 2021 se schyluje ke svému závěru, ale příprava na rok příští je v plném proudu. Mám mnoho nápadů, které bych při přípravě témat ráda realizovala.
Na závěry předchozích cyklů Berounské akademie jsi vydala brožury, které připomněly slovem i obrazem jednotlivé přednášky a výjezdy. Chystáš něco také na závěr posledního cyklu?
A to bude další projekt: zaznamenat „do třetice“ třetí tříletou historii Berounské akademie. Bude to opět útlá publikace s rekapitulací desítek zdařilých akcí, která musí vyjít do ukončení tříletého cyklu, to je do června příštího roku.
A co tě momentálně těší?
Přestože mám neustálý pocit, že nestíhám, tak se mi zatím daří naplnit svoje plány a předsevzetí. To se týká jak pracovních projektů – viz výše, tak celkem i v soukromí. Nakladatelství MH funguje dvacet let a vydala jsem několik desítek knih o Berounu a okolí, ať už samostatně či společně. Rozjíždím druhou stovku vydaných publikací a jsem ráda, že mezi prvními to bude právě kniha věnovaná opět Berounsku a samozřejmě Berounu, kde jsem se narodila a kde také s rodinou žiju.