~Příští rok to bude již celé čtvrtstoletí, co spisovatel František Nepil zemřel a jeho typický autorský přednes k nám promlouvá jen ze záznamu. A přesto jeho letošní nedožitá devadesátka připomněla, jak moc svým čtenářům chybí i jako člověk, na kterého se vzpomíná s láskou a úsměvem. V Muzeu Českého krasu se ve středu 27. února konal Nepilovský podvečer pořádaný ve spolupráci s Městskou knihovnou v Berouně. Program byl rozdělený do dvou částí. V té první byl připomenut Nepilův život prokládaný ukázkami z jeho knih. Toho se ujaly Iva Stluková za městskou knihovnu a Lenka Kuhar Daňhelová jako interpretka Nepilova díla. V druhé části spisovatelova dcera PhDr. Helena Mevaldová přiblížila mládí svého otce na Berounsku za doprovodu rodinných fotografií. Jak se dělá chalupa, Střevíce z lýčí ale i Naschválníčci psané pro děti, tam všude lze nalézt část Nepilova života jako chalupáře ve Stradonicích, studenta na obchodní akademii nebo odvážného člena skautského hnutí ve válečném období, kdy se zapojil i do odboje. Vzpomínky se stočily i k cestování. František Nepil tuto svoji další vášeň skvěle proměnil v Srpnu s bejbinkou a Malém atlasu mého srdce.
V Muzeu Českého krasu jsou k vidění i některé zapůjčené předměty z Nepilovy pozůstalosti – jeho první psací stroj, brýle, fotoaparát nebo ručně vyřezávaný nůž dokazující Nepilovu zručnost. Dobrý a ještě lepší den tak díky Nepilovým knihám nastává vždy, kdy po nich dychtivý čtenář sáhne a začte se – a pak ještě mnohokrát.
Michal Bauer Pticen
Autor: Michal Bauer Pticen Fotoreportáž: Michal Bauer Pticen