říká Mgr. Jana Kubásková (1975), učitelka a autorka nové knihy
Jana
Kubásková z Tetína je autorkou nové knihy Barevná abeceda, která v těchto dnech vyšla. Její snahou bylo vytvořit hravou a poutavou publikaci určenou prvňákům i šikovným předškolákům, kteří se mohou snáze seznamovat
se základy čtení a psaní.
Paní učitelko, kudy vlastně vedla vaše cesta k učení?
‚Já už jsem si jako dítě říkala, že budu učit v mateřské školce. A pořád mě bavilo
hrát si. Ve škole jsem si kladla otázku,
co bych tak mohla v životě dělat, aby v tom byla ta hra. A zase mě napadlo, že bych mohla být učitelkou v mateřské
škole. Děti miluji. Dostala jsem se na Střední pedagogickou školu v Berouně – obor učitelství v mateřské škole.‘
Co kreslení a malování?
‚Tak to mě taky hodně bavilo. A byla
to vlastně i součást mého studia. Měla
jsem to štěstí, že mým třídním učitelem na střední škole byl akademický malíř Viktor Žabinský. Jeho vedení také vděčím za to, že jsem se později dostala na výtvarný
obor Pedagogické fakulty Univerzity
J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.‘
Dnes tedy učíte na základní škole
na Tetíně?
‚Na prvním stupni základní školy musí
učitelka zvládat všechno. A tady učím vlastně na malotřídce a to má svá výrazná
specifika. Učitelka tu musí zvládnout víc oddělení najednou. Například během
jedné hodiny českého jazyka musí probrat s prvňáky jejich látku a zároveň s druháky jiná témata. Musí se tu střídat přímá práce s dětmi a samostatná práce
té druhé skupiny dětí. Učitelka musí odhadnout, jak to děti časově zvládnou, aby se jedna skupinka, která už by byla hotová, nenudila a nezlobila, zatímco by ona pracovala s tou druhou skupinou. Není to lehké…‘
Jak vznikala vaše knížka Barevná abeceda, která právě v těchto dnech vyšla?
‚V praxi se mi ukázalo, že pomůcky pro práci s prvňáčky neodpovídají zcela
mým představám. A tak jsem si začala pomůcky vytvářet sama. Snažila jsem se při poznávacím procesu dětí využít nejen rozumové složky, ale také umožnit dětem
poznávat jednotlivá písmenka abecedy
hravou formou, s použitím hádanky, barevné asociace, vnímání rytmu říkanky atd., aby to bylo pro děti mladšího školního
věku přirozené a srozumitelné.‘
Měl jsem možnost sledovat, s jakým
zájmem a pocitem hry děti podle
vaší knížky pracují…
‚Ano, pracovní sešit je využitelný pro všechny současné metody výuky čtení a psaní v prvním ročníku základní školy, je vhodný i pro domácí opakování hravou formou. I nedočkaví a zvídaví předškoláci
mohou sami objevovat taje abecedy a písma… Učitelé i rodiče mají zájem, aby dítě zvláště v začátcích školy uspělo. Není horší zážitek, než neúspěch v první
třídě. To může pak dítě provázet po celou
dobu školní docházky. Proto jsem se snažila vytvořit knížku, která by dětem otevřela svět písmen
tak, aby ho vnímali jako hru, která je baví a mohou v ní uspět.‘
A co vy a výtvarná tvorba?
‚Mám děti a manžela, které mám ráda, takže jsou mou životní prioritou. A pak práce ve škole. Takže na nějakou volnou tvorbu už moc času nezbývá. Trochu
se zabývám drátěným šperkem. Pořádala
jsem tvořivé kursy pro berounské Mateřské centrum Slunečnice, s manželem
organizujeme v tetínském kostelíku výstavy obrazů a v Městské galerii v Berouně
pravidelnou výtvarnou přehlídku Malé Berounále.‘
Letošní Berounále otevřete už 12. března. Jak tento projekt vznikal?
‚To byl manželův nápad. Původně jsme přemýšleli o tom, že by Berounále jako soutěž mělo být anonymní. Aby známá
jména neovlivňovala hodnotící veřejnost.
Ale současná praxe s hodnocením jednotlivých děl vhozením kuličky do keramické
nádobky se v předchozích letech osvědčila. A tak nás v tomto roce čeká již čtvrtý ročník…‘
Děkuji vám za rozhovor.
