Ať se podíváte na Králův Dvůr z kteréhokoli místa okolních kopců, zaručeně uvidíte tři výrazné
stavby: Počapelský kostel, králodvorský
zámek a masivní stavbu restaurace
Na Knížecí. Všechny patří k historickým stavbám. Hostinec Na Knížecí
se připomíná již v 16. století. V druhé
polovině 17. století se uvádí, že vedle hospody se směrem k říčce Litavce nacházela
bažantnice.
Již od svých začátků musela hospoda odebírat popovické pivo,
které mělo vynikající kvalitu a pivovar
zpracovával jakostní chmel z četných okolních chmelnic. V šenku bylo možno najít nejen osvěžení, ale pro pocestné i ubytování. Pivovarnictví i prodej piva vynášelo tehdy více než místní hutě.
Umístění hospody u frekventované císařské
silnice přinášelo nejen dobré obchody,
ale doléhaly sem i útrapy válek, pochodujících vojsk, zvláště za Třicetileté
války, kdy vojska nemilosrdně rabovala
kraj, kterým procházela… Hospoda se však vždy znovu pozvedla a v roce 1761, kdy se jí říkalo ‚panská‘, měla k dispozici pro ubytování
deset pokojů, měla vybavenou
velkou kuchyni, prostorné sklepy i stodolu. Výhodou byla
dobře zásobená lednice nachlazení piva. Její hospodářství sloužilo též pro krmení a ustájení koní z provozu
na císařské silnici. V roce 1777, kdy se parcelovala půda, vydělal na tom nejvíce
zdejší hospodský, který lacino zakoupil 43 měřic a zařadil se tak mezi nejbohatší
sedláky. V roce 1848, kdy se rolníci vykupovali
z roboty, platil nejvíce i hospodský
Na Knížecí, tak vysoko se cenil jeho majetek.
V roce 1870 koupili zájezdní hostinec Fürstenbergové. Hospodářské budovy, které vedle hlavní stavby uzavíraly prostorný
dvůr, sloužily nejdříve jako stáje. Později byly hospodářské budovy přestavěny
na obytné účely. Skoro stovka lidí zde bydlela až do první poloviny dvacátého
století, pak byly zbourány. V hlavní budově je stále prosperující hostinec. Sál, který sloužil až do šedesátých let kulturním
účelům, byl předělán na podnikatelskou
činnost…
