Berounské spisovatelce Hedě Průchové vyšla v roce 1959 sbírka básní Kvítí u cesty. Nechala se k němu inspirovat dílem Květiny Josefa Mánesa. Její knížka se původně měla jmenovat Nad Mánesovými květinami a měla dětem přiblížit umělcovo dílo, avšak reprodukce jeho květin tehdy nebylo možné vydat. Podle sbírky vznikly dva cykly dětských písní. Jeden z nich, pětidílný cyklus Květiny berounského skladatele Jana Schneeweise zazněl poprvé z úst sólistky Národního divadla Lídy Červinkové. Zajímavá je na tom skutečnost, že se jednalo o první knihu autorky, které bylo v době vydání už přes 50 let a teprve tak odstartovala svou úspěšnou literární kariéru.
Heda Průchová, původním jménem Hedvika Zvěřinová, se narodila 19. července 1904 v Praze. V roce 1923 maturovala na pražském gymnáziu Minerva (známém jako první dívčí gymnázium ve střední Evropě) a následně vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. S manželem Václavem Průchou se pak přestěhovali do Berouna, odkud pocházel, a zařídili si tu advokátní kancelář. Manžel však roku 1949 zemřel a sama Hedvika musela po těžké chorobě odejít do invalidního důchodu.
S těžkými ranami, které jí život připravil, se vypořádala po svém. Začala psát. Zprvu pro útěchu. Netrvalo dlouho a z Hedviky Zvěřinové se stala Heda Průchová – básnířka a publicistka, jejíž zhudebněné texty zaznívaly z rozhlasu. Zajímavým aspektem díla Hedy Průchové je právě skutečnost, že její verše se dříve dočkaly zhudebnění než otištění. Bylo to zásluhou již zmiňovaného Jana Schneeweise, který na berounském gymnáziu učil její syny. Jakmile se dozvěděl o její tvorbě, požádal, zda by mohl některé básně zhudebnit, z čehož se vyklubala dlouholetá a úspěšná spolupráce. Ve fondu berounské knihovny se dochovaly notové zápisy Zpívají děti a Dětem pro radost. Na slova Hedy Průchové vznikla také skladba Podzim v Talichově údolí.
Dětem věnovala Průchová největší část svého díla. V roce 1976 jí vyšla Ptačí pohádka, leporelo, které se dodnes dočkalo už šesti vydání, a které zdobí ilustrace Aleny Ladové, dcery Josefa Lady. Ptačí pohádka byla v roce 1988 přeložena do několika jazyků. Průchové vyšlo i několik omalovánek, např. prostonárodními říkadly inspirované Co si povídají ptáci či Motýlí rej. Dospělým jsou určeny sbírky Vyznání, Já žena jsem a Z berounských motivů. Průchová byla také dlouhá léta spolupracovnicí dnešního Berounského deníku (původně Budovatele a později Berounska).
Heda Průchová se dožila 93 let. Dle svého přání byla zpopelněna bez účasti veřejnosti a odpočívá na berounském hřbitově. Vzhledem k tomu, že se psaní začala věnovat až v pozdějším věku, je úctyhodné, do jakých rozměrů se její dílo rozrostlo. Uvádí se, že napsala přes 700 básní, stovky pohádek, pověstí a povídek.
Zdroje:
- SCHNEEWEIS, Jan. Básně i písně. Zlatý máj. 1983, roč. 27, č. 8, s. 509-510. ISSN 0044-4871.
- SCHNEEWEIS, Jan. K pětasedmdesátinám. Zlatý máj. 1979, roč. 23, č. 7, s. 397. ISSN 0044-4871.
- Z advokátky se nakonec stala úspěšná básnířka. Berounský deník, 22. 7. 1996, 4(169), s. 10. ISSN 1210-7352.
- ZAJÍČKOVÁ, Zdenka. S přáním do Berouna. Zlatý máj. 1989, roč. 33, č. 8, s. 509. ISSN 0044-4871.
- Zemřela textařka a básnířka Heda Průchová. Berounský deník, 1997, 6(69), s. 10. ISSN 1210-7352.