Lidé lesních stínů – tak pojmenoval svůj debutový román Martin Kuška, který do knižního světa vstupoval v roce 2020 s netradičním průvodcem „Křivoklátsko – cesta do duše krajiny“. Novinka představuje syrově podaný příběh z druhé poloviny 19. století a je o životech, které si lze dnes jenom stěží představit. Jde o autentickou sondu mezi prosté lidi tehdejšího křivoklátského, rakovnického a podbrdského venkova. Děj je zasazený do skutečných historických souvislostí a na místa, z nichž zůstaly mnohdy jen relikty.
Martin Kuška chce připomenout, že to není přehnaně dávno, kdy za domem každého z nás mohla krajina vypadat docela jinak. Stejně tak mohla představovat dějiště dramat, o kterých se běžně nebo autenticky nepíše.
Autor už od své předchozí knihy zůstává fascinován tím, jak moc je staré lesní řemeslo, kterým je pálení dřevěného uhlí v milířích, dnes téměř zapomenuto. Podle jeho slov jde v případě uhlířství o větší součástí lidové kultury, než se může zdát. Dodává, že na Křivoklátsku má uhlířství obrovskou historii, stejně jako pytláctví. Právě ony neviditelné životy uhlířů a pytláků se v příběhu jeho nové knihy proplétají až vyústí v osudový střet.
„Mám rád hledání zapomenutých příběhů a těžko se srovnávám s tím, když v mých očích něco zůstává společností i jednotlivci neprávem zapomenuto. Chci v ději svého prvního románu připomenout, co reálně utvářelo místní kraj a jak to zde vypadalo téměř do období před 1. světovou válkou. Tvrdé životy chudých uhlířských rodin závislých na poptávce dřevěného uhlí od železáren nebo tajné životy pytláků – představujících mnohdy také lesní dělníky nebo nádeníky a jejich vzdor vůči panstvu podle mě nejsou v české literatuře dodnes dostatečně autenticky zpracovány. A hlavně mi přijde, že celkově tato část historie jaksi vyšuměla v zapomnění. Přitom se Křivoklátska tak silně týká,“ popisuje lokální autor, který se kromě psaní na volné noze věnuje skládání elektronické hudby a rád se toulá po lesích.
Nový román čtenáře zavádí na Křivoklátsko do lesů v okolí Karlovy Vsi, Broum, Nového Jáchymova, Roztok, Křivoklátu, Skryjí nebo na hrad Týřov a skalnaté svahy nad Úpořským údolím. Ukazuje však i dobový Rakovník, Hořovice, Žebrák nebo třeba zaniklou obec v Brdech.
„Bylo pro mě důležité, aby místa, kde se děj odehrává, byla maximálně autenticky zachycena. Někdy jde téměř o kámen na místě, kde ho najdete i nyní nebo o strom, který je v příběhu úzkým proutkem a dnes statným dubem. Úžasné byly také samotné přípravy před psaním, během nichž jsem poznal řadu zajímavých lidí. Díky nim jsem pronikl do procesu stavby a výpalu milíře, úpravy palných zbraní na důmyslně odlehčené či skládací pytlácké pušky nebo do práce místního četnictva a koloběhu dnes již zaniklých železáren. Věřím, že kromě samotného příběhu může kniha fungovat téměř jako průvodce po části Křivoklátska a přilehlých regionů. Ostatně se v ní skrývá i speciální mapa, kterou stejně jako ostatní ilustrace zpracoval Radim Seydl,“ dodává Martin Kuška.
Lidé lesních stínů tak nejsou pouze románem plným lesní samoty, kouře, prachu a špíny, co zaujme lokální čtenáře. Mají za cíl podnítit zamyšlení se nad tím, jak to měli naši předci těžké i po zrušení poddanství a jestli se životní priority a přítomnost obtížných rozhodnutí do dnešních dnů změnily.
Knihu Lidé lesních stínů autora Martina Kušky vydává berounské nakladatelství Machart a je možno ji zakoupit nejen v kamenných knihkupectvích, ale také v řadě internetových obchodů nebo přímo u nakladatele na https://www.dobredarky.cz/domu/466-lide-lesnich-stinu.html