V rámci cyklu besed Setkání s autory, které máte rádi, jejž finančně podporuje město Beroun, jsme se po delší době (po devíti měsících) nemožnosti konat „živé“ besedy, vrhli do jejich pořádání i o prázdninách. Dr. Sojka nám nabídl komentovanou prohlídku expozice gotického umění v Anežském klášteře (Národní galerie Praha), kde je vystavena sbírka pozdně středověkého umění v Čechách a střední Evropě (1200–1550). Kdo by nevěděl, tak PhDr. Jaroslav Sojka, Ph.D., je erudovaný historik umění a jeho oblíbeným uměleckým slohem je právě gotika.
Exponáty zmíněné sbírky nám svým odborným a poutavým výkladem dr. Sojka přiblížil v sobotu 17. července. Přestože doprava do Prahy byla individuální, besedy se zúčastnilo téměř 30 zájemců, a to ještě někteří nejeli jenom proto, že se odmítli testovat na covid-19. Akce byla velice zajímavá a účastníky nadchla (jinak by asi většina z nich nevydržela tříhodinový odborný výklad). Součástí expozice jsou rovněž díla z berounského regionu.
Sv. Dobrotivá z klášterního kostela Panny Marie a sv. Dobrotivé v Dobrotivé. Socha má rozměrnou dutinu, ve které byly uloženy ostatky světice. Socha je důležitá také proto, že je na základě archivního dokumentu přesně datována – krátce před 1327.
Madona zbraslavská (1350–1360) je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách
Oltář vyšebrodský od Mistra Vyšebrodského oltáře ze druhé čtvrtiny 14. st. pochází z cisterciáckého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě
Madona na lvu z Klosteneuburgu (40. léta 14. st.) je zřejmě nejstarším článkem skupiny madon stojících na lvu; tento typ vznikl pravděpodobně v českém uměleckém prostředí na počátku vlády Karla IV. Lev symbolizuje buď ďábla přemoženého Pannou Marií, anebo odkaz na Krista – „lva z rodu Judova“ (dnes nemáme tušení)
Deskové obrazy Mistra Theodorika z císařské kaple sv. Kříže na Karlštejně (třetí čtvrtina 14. st.). Vedle Theodorika spolupracovali na výzdobě kaple další tři až čtyři mistři se svými dílnami, ale podle kreslených příprav zpracovaných Mistrem Theoderikem
Oltář třeboňský od Mistra Třeboňského oltáře z poslední třetiny 14. st. pochází z bývalého augustiniánského klášterního kostela sv. Jiljí v Třeboni
Madona svatovítská (kolem 1400) je základním dílem tzv. krásného slohu. Řezaný rám ze stejného období je světový unikát
Detail jednoho z 12 medailonů, které zdobí rám Madony svatovítské – sv. Vojtěch (kolem 1400)
Kapucínský cyklus (kolem 1410). Z dílny Mistra Kapucínského cyklu pravděpodobně pochází i známý vídeňský portrét císaře Zikmunda
Poprsí Krista Trpitele (1525–1530), jehož autor (asi z Olomouce) již v podstatě projevoval renezanční vidění; svá díla označoval monogramem PH