O co vlastně jde?
Skupina nadšenců v historických kostýmech se již deset let schází na berounském náměstí, aby zde přivítali první místní tramvaj. Letošní XI. ročník tohoto recesistického happeningu bohužel musí proběhnout jen v on-line podobě.
Virtuální setkání se uskuteční 8. května 2021 ve 14 hod. na YouTube. Odkaz pro připojení, přehled předchozích ročníků a fotoreportáže z nich najdete na webu organizátora: http://patrikparizek.com/?p=467
Jak akce vznikla?
Roku 1904 vydal berounský knihkupec Václav Anthony pohlednici s futuristickou vizí města Beroun v budoucnosti. Představa to byla velmi svérázná. Napříč náměstím byla položena trať, na ní dvě tramvaje a plno zvědavců. Happening se poprvé udál v komorním počtu v roce 2011.
Happening organizuje Patrik Pařízek, bývalý zaměstnanec Muzea Českého krasu, který v současnosti pracuje v Národním technickém muzeu. Akce se to koná ve spolupráci s Muzeem Českého krasu, Národním technickým muzeem a Dopravním podnikem hl. m. Prahy.
Co byly futuristické pohlednice?
Jak bylo zmíněno, akce je inspirována jednou pohlednicí ze série Beroun v budoucnosti. Pohledy jsou známy celkem tři. Jeden zobrazuje tramvajovou dopravu na berounském náměstí, na druhém brázdí řeku Berounku parníky a třetí ukazuje, jak se nad městem křižují vzducholodě. Do muzea se dostala i jedna fotografie, na které je vidět právě pohled s tramvajemi. Od původního pohledu se liší tím, že není nadepsán textem Beroun v budoucnosti.
Několik informací o historických pohlednicích „měst v budoucnosti“ nám poskytla paní Ilona Voráčková, sběratelka starých pohlednic Zdic a Hořovic:
„Tyto pohlednice patří z tvorby zlatého času pohlednic, tj. z počátku 20. století, určitě k nejzajímavějším, které byly tenkrát vydávány. Některé málo viděné kusy dosahují na filokartistických aukcích vysokých částek. Teď si dovolím citovat z knihy „Města v budoucnosti“ od Jiřího Poláka z roku 2000“:
„Budoucnost na pohlednicích se nejvíce objevovala v prvních deseti až patnácti letech 20. století, tedy v době nadšení z nových převratných vynálezů. Pro filokartisty je nástup nového století zlomovým též ve změně řešení rubové strany pohlednice. Během relativně krátkého času vystřídalo tzv. dlouhou adresu, roztaženou po celé ploše zadní strany, racionální rozdělení na část určenou pro adresu a část vymezenou pro sdělení odesílatele. Je tomu tak dodnes. Nicméně, nejspíš ze setrvačnosti, je u některých futurologických pohlednic zachováno volné místo pro řádky i na obrazové líci. Také technika tisku se změnila. Zatímco v 80. a 90. letech 19. století dominovala tisku pohlednic litografie – grafická technika uměleckého rázu, pro začátek 20. století a následující roky je charakteristické hojné užívání světlotisku. Jde o technologii, již jsou pohlednice s futurologickými vizemi tištěny nejčastěji.“
„V knize se můžeme i dočíst, jaké motivy a představy byly zobrazeny právě na pohlednicích s futurologickým motivem – kromě zmíněné tramvaje v ulicích či na náměstí to byly např. lanovky, jízda nad hlavami chodců, motocykl v ulicích, šlapací kolo, volný let balonem, vzducholodě nebo parník,“ dodává Voráčková.
Článek byl připraven ve spolupráci s Mgr. Patrikem Pařízkem.