Působení archeologů z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech na Berounsku se datuje již do doby vzniku ústavu. V rámci delimitace od Archeologického ústavu Akademie věd ČR v roce 1993 přešla na pracovníky dohoda s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR o provedení záchranného archeologického výzkumu při stavbě dálnice D5 v úseku Bavoryně – Mýto. V tomto úseku byly Vladimírem Čtverákem identifikovány pouze ojedinělé stopy člověka v podobě několika paleolitických nástrojů. Následně v roce 1995 pomohli kolegové Vladimír Čtverák a Miloš Vávra archeoložce Ireně Benkové z Muzea Českého krasu v Berouně při výzkumu neolitického sídliště v Loděnicích. V roce 1996 bylo zřízeno detašované pracoviště ÚAPPSČ v Berouně se sídlem pod dálnicí v tzv. Hobexu, které převzalo archeologickou památkovou péči v regionu od muzea. Jediným pracovníkem v počátcích byla I. Benková, od roku 1998 bylo pracoviště posíleno o Danu a Daniela Stolzovi, kteří vykonávali práci v regionu i po přesídlení na Kladno (od roku 2002). V roce 2006 se pracoviště vrátilo zpět do regionu a od té doby je na zámku Nižbor. Z tohoto pracoviště je zajišťována archeologická památková péče na území okresů Beroun, Praha – západ, Rakovník, Příbram a částečně v jižní části velké Prahy.
Výsledky dlouholeté činnosti archeologů v Berouně a okolí jsou představeny na výstavě v prostorách Muzea Českého krasu. Návštěvníci si mohou prohlédnout milodary z unikátního hrobu prvních zemědělců v Loděnicích, zjistit co se vyrábělo v Žebráku, jak zacházeli předci s mrtvými ve Zdicích, jak vypadala dnešní Bavoryně v době bronzové, co skrývala čistička odpadních vod v Lochovicích, jak stará je obec Drahelčice, jaké činnosti můžeme vysledovat na Berounsku z doby železné, čím byly důležité Praskolesy v době kolem zlomu letopočtu a jak můžeme poskládat střípky historie získané výzkumem v Černíně.
Zajímavé jsou také vystavené nálezy ze starobylého Tetína – jak z pohřebiště z doby před Ludmilou, tak část tzv. Tetínského pokladu z první poloviny 13. století. Velká pozornost byla archeology věnována také historickému centru královského města Berouna, jak ukazuje druhá část výstavy. Zkoumány byly nejen městské hradby, ale také zázemí měšťanských parcel, které skrývalo mnoho zajímavého, své stopy ve městě zanechala jak voda, tak oheň. Unikátním je torzo dřevěného mostu, identifikované a posléze zkoumané nedaleko lávky pro pěší. Na leteckých snímcích můžete porovnat, jak se město Beroun změnilo za posledních několik let. Díky za podporu této výstavy patří Královskému městu Berounu, které výstavu finančně podpořilo.
Přijďte se podívat, co zajímavého skrývá třeba i vaše okolí… Slavnostní vernisáž výstavy proběhne v Jenštejnském domě na berounském Husově náměstí 28. srpna v 17 hodin.
Autor: Irena Benková
