Čas od času se objeví znovu připomínka
pražské ostudné události
z 3. listopadu 1918. Tehdy rozvášněný dav vracejících se z tábora lidu na Bílé hoře strhnul na Staroměstském
náměstí Mariánský sloup. I když se možná někdy podaří jej znovu zhotovit
a postavit na původní místo, nikdy
už to nebude on. Moc nechybělo a týž osud stihl ‚Johánka z Pomuku‘ na náměstí v Berouně…
O této události
hovoří archivní dobový dokument – článek z časopisu Berounský Obzor:
‚Královnin zpovědník byl vržen do Vltavy
pro pikle proti králi Václavu IV. a pro spor o opatství kladrubské. Proto byl Čechům
vnucen jako národní svatý, navzdory tomu, že se ani pořádně česky nenaučil. Svaté
mu byly jen peníze, dobré
víno a hezké ženy na dosah. Pádem klerikálního
Rakouska
však byla zlomena i moc kléru, takže došlo i na jeho sochu. Zmizela lidu z očí do lapidária kuriozit. Byla odstraněna v klidu,
aniž toho kdo litoval, leda několik nebeských koz v kalhotách a sukních.
Poněkud radikálněji se vypořádali
s problematickým svatým v Loděnici.
Protože se obec nemohla k odstranění
sochy rozhoupat, chopilo se toho bez zábran občanstvo samo, v noci rozkymácelo
světce Jana Nepomuckého. Ráno ležel na dlažbě a slavil svůj svátek na břiše.‘
