Dnes – v uspěchané době – se snadno zapomíná, jaké lidové zvyky obohacovaly život našich předků. Svátka jara přinášely mnoho radosti,
protože znamenaly konec zimy a lidé
se radovali z probouzející se přírody.
Po Popeleční středě následovalo šest nedělí, každá se slavila jinak. K tomu patřila
i různě upravená jídla. O první neděli
Postní se jedla pučálka – nabobtnalý (napučený) hrách, usmažený a pocukrovaný.
Druhá neděle – Pražná – měla název
podle jídla zvaného pražmo.
Byl to pokrm z pražených obilných zrn. Třetí neděle
se nazývala Kýchavá a odtud pochází
i přání při kýchnutí ‚Pozdrav Pán Bůh‘. Čtvrtá neděle se nazývala Družebná
a to se scházeli ženiši v domě svobodných
dívek a sjednávaly se námluvy. Tento
zvyk je krásně vidět v opeře Prodaná nevěsta. Pátá neděle se nazývala Smrtná
a zvyky k ní patřící se zachovávají
dodnes. Je to zejména vynášení Smrtky
(Morany): ustrojil se slaměný vích do ženských šatů, figura měla vyznačenou hlavu a ruce a nesla se na dlouhém bidle. Průvod směřoval k vodě za zpěvu, který začínal ‚Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi‘. Mládež pak hodila Smrtku do vody za zpěvu a jásání. S radostí sledovali, jak se Smrtka potápí. Pak se průvod opět seřadil,
ale vpředu už se nesla nová májka z jehličnatých větévek ozdobená mašlemi.
Tak se přinášelo nové Léto – Líto. Šestá
neděle se nazývala Květná a to se světily
kočičky a květy.
V pašijovém týdnu honily děti Jidáše. To po dozpívaných pašijích vyběhli hoši z kostela a honili se za chlapcem, který vyběhl první. Křičeli při tom: Jidáš!
Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou
sobotu místo zvonů hrkaly řehtačky a klapačky. Na Velký pátek lidé vstávali před východem slunce a chodili se omýt k potoku, aby byli chráněni před nemocemi.
Ten den byl přísný půst. Na Bílou sobotu
se světil před kostelem oheň a hospodáři
trochou popela posypaly louky. K Velikonocům patřilo a ještě leckde patří,
že chlapci vyšlehávají dívky pomlázkou,
aby byly po celý rok čiperné. Dívky se vykupují malovanými vajíčky. S vajíčky
se hrály různé hry. Sekání se hrálo tak, že jeden z chlapců držel vajíčko mezi palcem
a ukazovákem, aby koukala jen jeho část. Druhý se postavil proti němu a snažil
se zaseknout do vajíčka peníz. Pakliže se mu to nepodařilo, patřil peníz majiteli
vajíčka. Od pohanských dob bylo vždy vejce symbolem života, proto se spojovalo
s oslavou jara.
