Bohaté dějiny této stavby se začaly
odvíjet před více jak šesti
sty roky, když si král Václav I. zde nechal postavit kamenné sídlo.
Tento dvůr či sídlo stojící na místě dnešního zámku se připomíná v roce 1394, kdy zde král Václav IV. byl zajat českými pány, když se vracel ze svého hradu Žebráku.
Majitelé i držitelé králodvorského zámku se často měnili. Čilý ruch střídalo
období krizí, které vyvrcholily na přelomu 14. a 15. století husitskými
válkami. Tehdy v roce 1410 navštívil
krále Václava IV. na zámku v Králově
Dvoře dokonce Jan Hus. Život na zámku se měnil podle okolních poměrů.
V 16. století byla v těsném sousedství
zámku stavba, kde se lisovalo víno hojně pěstované v okolí. Pálila se zde dokonce slivovice.
Panství však trpělo pochody různých vojsk a ta mnohdy nelítostně rabovala.
Panství po Třicetileté válce zpustlo,
při Králodvorském zámku zůstalo pouhých 44 lidí. Velká změna nastala
až v roce 1585, kdy Lobkowiczové
dali přestavět královský kamenný
dvůr na uzavřený čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím. To zdobila kašna z červeného
mramoru. Interiér zámku se dočkal unikátní renesanční freskové výzdoby. Při zámku byla založena pěstěná zahrada
a z roku 1652 se popisuje zámecká
kaple, která byla zasvěcena sv. Kateřině. Další kaple sv. Šebestiána se zvoničkou stála u zámku směrem k Berounu. V roce 1712 shořelo celé severní křídlo zámku. V padesátých letech
18. století se pak zámek dočkal velkých změn. Je nutno připomenout slavné období, kdy si zámek najal v roce
1852 Josef Macháček. Tehdy zámek hostil četné umělce a významné osobnosti.
Macháčkovu dceru Terezku si zamiloval básník Jan Neruda.
Od roku 1860 se zámku ujali Fürstenberkové
a vlastnili ho až do roku 1945. Poté byl zámek účelově využíván
a chátral. Od roku 2000 se zámku ujal soukromník, zahájil opravy střechy
i dalších částí a na nádvoří se často
pořádají kulturní akce.
