Vlastním jménem Marie Biliánová,
rozená Popelková se narodila
v roce 1862 v kupecké rodině v Králově Dvoře. Když jí bylo patnáct let, přestěhovala se rodina do Prahy. Popelka
tam působila jako vychovatelka a při této činnosti se také v roce 1885 seznámila
s právníkem Arnoštem Biliánem, za něhož se roku 1892 provdala. Měli spolu
tři děti, které získaly vysokoškolské vzdělání.
Oba se potom společně obětavě
věnovali pomoci českým rodinám v pohraničí. Mnohostranná činnost Popelky
Biliánové se následně soustředila na vznikající ženské hnutí a sama založila
Dívčí ústředí a družinu skautek. Pro ně psala divadelní hry a organizovala přednášky. Později začala psát fejetony, které se v Národních listech objevovaly pod čarou na stejném místě jako Nerudovy.
Jan Neruda také později daroval Popelce svou bohatou knihovnu. Teprve v roce 1901 vyšel její první román. Trvalo celých sedmnáct let, kdy se systematicky
věnovala
románové tvorbě. Největší
úspěch u čtenářů měl román ‚Do panského stavu‘, který vyšel jako čtyřdílný a byl zfilmován. Autorka v něm poutavě líčí ženu z lidu, matku Kráčmerku,
a její zážitky při vzestupu do panského
stavu. Velký ohlas měl i další román ‚Paní Katynka z vaječného trhu‘, kde je vylíčeno prostředí spisovatelce tak známé.
Byly to její zkušenosti z předchozí
práce, důvěrné poznání pražských lidí
a jejich problémů, jejich každodenní život, co získaly spisovatelce románové
ohlasy až v Americe. Poslední práci napsala v roce 1929. Podařilo se jí, co mnohým ne, že dva z jejích románů byly
zfilmovány. Právě v nich se objevuje tehdejší pražské prostředí se svým všedním,
ale zajímavě pestrým životem.
Popelka Biliánová nepatřila mezi velké spisovatele. Stačilo jí, že ji prostí
čtenáři měli rádi a s potěšením četli její vyprávění. Významná byla její činnost
v ženském hnutí. Snažila o vyšší
úroveň žen a dívek, usilovala o to, aby se i ženám dostalo vysokoškolského
vzdělání. Aktivně se účastnila politického
boje za zrovnoprávnění žen s muži. Působila v Ústředním spolku českých žen, kde organizovala přednášky,
programy pro ženy a dívky, výstavky
i nejrůznější oslavy. Od roku 1900 organizovala vycházky po Praze spojené s přednáškami o historických památkách a dějinách města. V Praze také v roce 1941 zemřela.
