Dnes, jako jediní svědkové staré
zašlé krásy berounského náměstí, je tu skupina patricijských
domů s barokními štíty. Je to stavitelská památka a ukázka, jak se tehdy stavěly domy bohatých měšťanů. Z nich architektonicky vyniká nejstarší
dům č. 87, zvaný Jenštejnský. Předpokládalo
se, že Jenštejnský dům vznikl
na starších základech až po velkém požáru Berouna roku 1599.
Při stavebních
úpravách po povodni v roce 2002 se však zjistilo, že stavitelé využili části
dochovaného přízemí, to zrekonstruovali
a dostavěli do požadované podoby. V roce 2004 se podařilo odkrýt zachované
středověké omítky, patrně z 15. století. Ty byly zdobeny freskovou malbou.
Malby zanikly zřejmě při požáru v letech 1512 nebo 1544. Plochy kleneb se starší omítkou byly tehdy pokryty vápenným nátěrem a lemovány
hnědými páskami. Překrásným renesančním obloukovým portálem přestavěným v roce 1612 se vstupuje
do rozlehlé síně. Ta je zaklenuta křížovou
klenbou, kde štukový dekor má motivy vavřínu. Střešní pozdně barokní štíty pocházejí z doby po požáru v roce
1735. Dům dal postavit Jindřich Čížek,
v té době nejbohatší a nejvlivnější
muž Berouna. Zastával úřad rychtáře v letech 1607 – 1619. Mramorový portál
byl zdobený erbem a zlacený latinským
nápisem, který hlásal, že Jindřich Čížek tento dům vystavěl v roce 1612 vděčnému potomstvu. Tuto práci odvedl
vynikající kameník Jiřík Táborský z tetínského
mramoru. Dům č. 87 měl tehdy v roce 1612 takovou výstavnost, že podobných
kamenných domů bylo v Berouně
jen devět. Majetek získal Jan Čížek z provozování živnosti sladovnické
i pivovarské. Tu směli provozovat
jen někteří měšťané, mezi nimi i Čížek v domě č. 87. Jmenujme alespoň některé majitele tohoto domu, jak se po staletí střídali: Jan řečený Jakoubek z Bezdědic, Antonín
Šouša, Václav Červinka… Dům byl známý i jako Roubíčkovský
a byl v něm železářský
obchod.
