Už dávno minula doba, kdy
obecní i městské spisy a různá
‚lejstra‘ se odložené povalovaly
v bednách v nedůstojném prostředí.
Společnost si stále více uvědomuje
význam archivních materiálů a proto
jsou dnes písemné materiály v moderních
archivech a starají se o ně odborníci.
Tak je tomu i v Berouně. O fungování
archivu v našem městě jsme hovořili
s Mgr. Jiřím Topinkou, zástupcem ředitele
archivu.
Kde byly uloženy archiválie, než
se postavila tato moderní budova?
‚Prostorové podmínky okresního
archivu nebyly od samého založení ideální.
Ještě v 60. letech byly archiválie
rozmístěny prakticky po celém okrese.
Zlepšení nastalo v osmdesátých letech,
kde už byly jen tři depozitáře – a to na
berounském děkanství, v bývalém učilišti
Na Vinici a na faře v Žebráku. Stěhování
však nemělo konec a tak se v roce
1989 z církevního prostředí stěhoval
archiv do krytu Civilní obrany v Králově
Dvoře…‘
V roce 1995 byla dokončena
budova Státního okresního archivu
v Berouně…
‚Ano, a sem se archiválie přestěhovaly
a navíc přibyly materiály po zrušení
okresního úřadu. Tím naskočil
počet opečovávaných metrů materiálů
na téměř 3 km. Počet fondů vzrostl na
1.400 – od nejmenších, jako jsou spolky
až k největším, jako jsou soudy. Vlastní
archivní knihovna má nyní na 14 tisíc
svazků. Do ní se doplňují tituly z oblasti
historie regionu. Součástí knihovny
je i sbírka časopisů od celostátních až
po odborné. Stejně jsou uloženy tiskoviny
obcí a měst, jako i časopisy větších
firem. Regionálních časopisů z Berounska
odebíráme kolem čtyřiceti.‘
Pro širokou veřejnost je zde badatelna.
Co návštěvníkovi nabízí?
‚Může k nám přijít kdokoli, pokud
se zajímá o něco, co se událo v historii
regionu. Máme průměrně kolem 120
badatelů ročně a ti se zajímají zejména
o rodopisy. V badatelně je do roka asi
350 návštěv. I když zájemcům o jejich
rody můžeme pomoci, je nutno říci,
že matriky jsou jenom v Praze. Máme
u nás kroniky větších obcí, tady se ukládají
originály, kopie jsou v obcích. Hlavní
činností je přebírání materiálů od
všech institucí, ukládání a evidování,
aby v případě potřeby byly zpřístupněny
badatelům. Do současnosti se vše evidovalo
papírově, nyní se dělá digitální
verze, aby materiály byly zpřístupněny
i na internetu.‘
Jak jsou materiály uloženy?
‚Archivní materiály jsou zde uloženy
v číslovaných krabicích ve dvou depozitářích
při teplotě 17 stupňů Celsia a při
55 procentech relativní vlhkosti. Staráme
se také o restaurátorskou činnost
a tu buď objednáváme v Praze nebo
u některého soukromého restaurátora.
Tímto způsobem máme dnes zrestaurováno
asi 100 pergamenových i papírových
listin, včetně vzácnosti z roku
1404.‘
Je známo, že jste sám napsal
několik zajímavých publikací…
‚Byly to knihy o Králově Dvoře
a Nižboru. Dalších několik publikací
bylo o Lokomotivě Beroun, o spolcích
a podobně. Nejvíce práce zabírá
sborník Minulostí Berounska, vydávaný
archivem, do kterého přispívám.
Mám radost, že letos už vychází jubilejní
desáté číslo. Podařilo se do něj získat
životopis jednoho italského důstojníka,
který byl v roce 1918 zavražděn
v Hořovicích. S kolektivem odborných
spolupracovníků v současnosti připravujeme
knihu týkající se dějin Berouna.
Věříme, že vyjde na jaře příštího roku.
Kromě toho pracuji na osobní disertační
práci týkající se osidlování a kolektivizace
v Plzeňském kraji.‘
Děkuji vám za rozhovor.
