Nepřístupnost hradu Točníku pro těžkou stavební mechanizaci stála u zrodu myšlenky použít při opravě hradu stroj poháněný lidskou silou, obdobně jako naši předkové v době jeho výstavby. Návrh repliky středověkého stavebního stroje byl inspirován kresbou ‚Stavba věže babylonské‘ z bible Václava IV. – stavebníka hradu Točníku – pocházející z let 1390 – 1400. Dřevěný jeřáb postavený ze sponzorských prostředků byl poprvé představen veřejnosti v rámci výstavy ‚Karel IV. – Císař z boží milosti‘, konané v roce 2006 na Pražském hradě. Další osud jeřábu byl spojen s Karlovým mostem.
Na podzim loňského roku posloužil k osazení soch českých patronů na fasádu Staroměstské mostecké věže. V letošním roce jeřáb konečně dorazil na místo svého původního určení – na hrad Točník – kde bude využit jako hlavní zdvíhací mechanizmus při opravě krovu Královského paláce. Po dokončení opravy bude jeřáb instalován jako funkční exponát v prostorách tohoto středočeského hradu.
Osazení jeřábu na korunu paláce bylo pojato jako světově unikátní stavebně historický experiment, v rámci něhož byl jeřáb vyzdvižen do výše 20?m vlastní silou s využitím pohonu poběžnými koly.
Ve dnech 28. – 30. září probíhal tedy na hradě Točníku veřejný experiment, jehož záměrem byla prezentace zaniklého stavebního umění našich předků na konkrétním funkčním objektu, a podnícení zájmu veřejnosti o naše kulturní kořeny. Během všech tří dnů bylo možné shlédnout ukázky historických i recentních tesařských technik opracování a manipulace dřeva.
Projekt se stal součástí širšího technicko-historického experimentu ‚Použití dřevěného stavebního jeřábu na lidský pohon v současné stavební praxi‘. Cílem tohoto experimentu je ověření věrohodnosti historických ikonografických pramenů, zjištění technických parametrů stroje, porovnání produktivity, výrobních a energetických nákladů a ekologické zátěže se srovnatelnou stavební mechanizací a zjištění možnosti uplatnění jednoduchých strojů na lidský pohon v současném stavebnictví.
